Stručně o piercingu
Piercing zná lidstvo již velmi dlouho. Dříve byl hlavním význam piercingu náboženský a rituální. Ve druhé polovině dvacátého století se začal piercing mocně rozšiřovat. Jeho vnímání jako velmi neobvyklý doplněk se postupně mění a nyní ho již mnoho lidí chápe jako běžnou součást jejich vzhledu. Výjimkou nejsou ani piercingy velkých rozměrů nebo genitální piercingy.
Piercing pochází z anglického slova “pierce” neboli “propíchnout“. Moderní postupy používají k propichování infuzní kanyly, které mají okolo jehly bužírku, která po jejím vytažení v ráně zůstane. Do této bužírky je následně vložen šperk, bužírka je vyjmuta a šperk se zajistí zašroubováním nebo zapnutím. Důležité je šperk před použitím sterilizovat. Nejčastěji se to provádí lihem nebo vyvařením ve vodě.
Používají se rozličné materiály, z nichž nejčastější je chirurgická ocel nebo bioplast, které nevyvolávají alergické reakce. Prosazovat se začínají také nové materiály jako je titan. Propíchnout je možné prakticky jakoukoli část těla, nejčastěji se setkáváme s piercingem v pupíku, uchu, nose, obočí nebo rtu.
Druhy piercingu
- Conch – piercing ušní chrupavky
- Erl – podkožní piercing nosu
- Frenulum – horizontální piercing uzdičky nad horním rtem
- Jazyk – piercing jazyka
- Labret – piercing ve střední části horního nebo spodního rtu
- Madonna – piercing na straně horního rtu
- Nostril – piercing jedné části nosu
- Obočí – piercing obočí
- Pupík – piercing pupíku
- Rty – piercing do rtů, nebo kolem nich
- Septum – piercing nosní přepážky
- Tragus – piercing chrupavky u vchodu do ušního kanálku
- Ucho – piercing do ucha
- Falešný piercing – piercing do ucha